Tradice a pranostiky

13 Pins
 1y
Collection by
Svátek svatého Ondřeje (30. listopad) je v lidových tradicích spojený hlavně s věštěním. A i když zdaleka nebyl jediným dnem, kdy se naši předci snažili předpovídat svou budoucnost, patřil k nejstarším a nejoblíbenějším. Svatoondřejské věštby měly zejména pro budoucí nevěsty velkou váhu. Healthy Recipes, Food Photography, Healthy Eating, Home Cooking, Food Lover, Food Blogger, Food Blog, Easy Meals
Svatý Ondřej je patron šťastných svateb a nevěst. Poslední listopadová noc patří věštění budoucnosti
Svátek svatého Ondřeje (30. listopad) je v lidových tradicích spojený hlavně s věštěním. A i když zdaleka nebyl jediným dnem, kdy se naši předci snažili předpovídat svou budoucnost, patřil k nejstarším a nejoblíbenějším. Svatoondřejské věštby měly zejména pro budoucí nevěsty velkou váhu.
Advent a celé předvánoční období má pro nás kouzelnou atmosféru radostného očekávání vánočních svátků. Podle církve měl být dobou postní, což se ovšem nikdy nepodařilo prosadit. Pojďme si připomenout nejčastější lidové i církevní adventní tradice a zvyky. Pillar Candles, Advent
Znáte adventní tradice a zvyky?
Advent a celé předvánoční období má pro nás kouzelnou atmosféru radostného očekávání vánočních svátků. Podle církve měl být dobou postní, což se ovšem nikdy nepodařilo prosadit. Pojďme si připomenout nejčastější lidové i církevní adventní tradice a zvyky.
a table topped with lots of skulls and pumpkins next to each other on sticks
Upečte si halloweenská strašidla, zelené useknuté prsty i mumie na špejli
Halloweenské atmosféře plné oranžových dýní, duchů, čarodějnic a strašidel nelze v těchto dnech uniknout, tak proč se tomu bránit. Doma si můžeme zpříjemnit jinak ponurý přelom října a listopadu třeba přípravou sladkých halloweenských dobrot. Mumie a kostlivci na špejli i zelené useknuté prsty jsou dostatečně strašidelné.
two women with face paint and flowers in their hair are posing for a photo together
Oslavte Dušičky jako v Mexiku
České Dušičky moc zábavné nejsou, americký Halloween většina lidí nemá ráda. Ideální příležitost, abyste zkusili oslavit Dušičky jako v Mexiku. Tahle oslava je tak výrazná a jedinečná, že ji chrání UNESCO. Mísí se tu indiánské tradice s křesťanstvím a všude je spoustu barev a jídla.
a person walking in the woods with an umbrella over their head and flowers on the ground
Co dělali na Dušičky naši předci: Zdobili hroby, vyřezávali řepu nebo pekli kosti
Dušičky jsou časem rozjímání a nostalgie. Chodíme na hřbitov za svými blízkými, kteří už nejsou mezi námi, abychom na jejich hrobě zapálili svíčku a položili květiny. Nebo na zemřelé aspoň vzpomínáme doma. Připomeňme si, jaké byly Dušičky našich předků, kdy vznikly a jaké tradice, zvyky a pověry jsou s nimi spojené.
an orange jar sitting on top of a table next to purple flowers
Dušičková výzdoba hrobu: Využijte odolný i krásný mech, vřes, rozchodníkovec i netřesk
Květinářství poblíž hřbitovů budou kolem Dušiček, tedy svátku Všech svatých, plné nejrůznějších kytic, věnců i sesazovaných misek, za které si však vzhledem k poptávce i pěkně připlatíte. Pokud se letos pustíte do vlastnoruční výroby dušičkových věnců a dekorací, máme pro vás tipy, jaké rostliny využít, aby vaše práce nepřišla brzy nazmar. Vsaďte na mech, vřes, vřesovec, rozchodníkovec a sukulenty.
Duben začíná aprílem, dnem, kdy je beztrestně dovoleno dělat si z lidí legraci, vymýšlet různé vtípky a zlomyslnosti. A nikdo z napálených se kvůli tomu nemá zlobit. Zvyk 1. dubna někoho žertovně napálit neboli vyvést aprílem je letitý a oblíbený po celé Evropě. Mnozí nelitují čas a energii na vymýšlení a realizaci aprílových žertíků čili pranků, někdy i dost drsných. Diet
Tipy na aprílové žerty. Kde se vůbec tenhle svátek vzal?
Duben začíná aprílem, dnem, kdy je beztrestně dovoleno dělat si z lidí legraci, vymýšlet různé vtípky a zlomyslnosti. A nikdo z napálených se kvůli tomu nemá zlobit. Zvyk 1. dubna někoho žertovně napálit neboli vyvést aprílem je letitý a oblíbený po celé Evropě. Mnozí nelitují čas a energii na vymýšlení a realizaci aprílových žertíků čili pranků, někdy i dost drsných.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů, váží se k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou také časem lidových tradic a zvyků, spojených s vítáním jara. Zeleným čtvrtkem začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty. K Zelenému čtvrtku se také vážou mnohé tradice, zvyky a pověry. Třeba, že by měl každý sníst něco zeleného nebo zasít hrách.
Zelený čtvrtek. Víte, proč se mu tak říká a jaké tradice se k němu pojí?
Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanů, váží se k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou také časem lidových tradic a zvyků, spojených s vítáním jara. Zeleným čtvrtkem začíná nejdůležitější část liturgického roku, která vyvrcholí během Bílé soboty. K Zelenému čtvrtku se také vážou mnohé tradice, zvyky a pověry. Třeba, že by měl každý sníst něco zeleného nebo zasít hrách.
Velikonoce jsou podobně jako Vánoce veskrze rodinné svátky. Zatímco mužská část se asi věnuje pletení pomlázek (nebo aspoň zdobení těch koupených) a těší se na pondělní koledu, ženská část patrně chystá kraslice a peče velikonočního beránka. Pojďme si připomenout některé staré lidové tradice a zvyky, které naši předkové dodržovali a které můžeme i my dnes.
Veselé Velikonoce: Lidové tradice a zvyky si můžeme užít i dnes
Velikonoce jsou podobně jako Vánoce veskrze rodinné svátky. Zatímco mužská část se asi věnuje pletení pomlázek (nebo aspoň zdobení těch koupených) a těší se na pondělní koledu, ženská část patrně chystá kraslice a peče velikonočního beránka. Pojďme si připomenout některé staré lidové tradice a zvyky, které naši předkové dodržovali a které můžeme i my dnes.
Velikonoce začínají Květnou nedělí, která je šestou postní nedělí. Váže se k ní spousta pěkných tradic, pověr a zvyků, tak si některé pojďme připomenout. Asi nejznámější je svěcení kočiček v kostele, aby nás celý rok ochraňovaly před nemocemi a zlými silami. Zejména ženám a dívkám se jistě bude líbit tradice, že si musí obléknout nové šaty.
Květná neděle. Víte, proč se světí kočičky a musíme mít nové šaty?
Velikonoce začínají Květnou nedělí, která je šestou postní nedělí. Váže se k ní spousta pěkných tradic, pověr a zvyků, tak si některé pojďme připomenout. Asi nejznámější je svěcení kočiček v kostele, aby nás celý rok ochraňovaly před nemocemi a zlými silami. Zejména ženám a dívkám se jistě bude líbit tradice, že si musí obléknout nové šaty.
Tento den se obvykle plánovaly námluvy, při nich nichž hrál družba významnou roli. A taky se scházela mládež, aby se poveselila. Znáte nejčasnější tradice a zvyky, které naši předkové dodržovali o Družebné neděli?
Čtvrtá z šesti postních nedělí Laetare, lidově Družebná. Co se tento den dělávalo?
Tento den se obvykle plánovaly námluvy, při nich nichž hrál družba významnou roli. A taky se scházela mládež, aby se poveselila. Znáte nejčasnější tradice a zvyky, které naši předkové dodržovali o Družebné neděli?
a white flower with green leaves and the words, kvettoucii myrta zaremna svatibu
Kvetoucí myrta značí brzkou svatbu!
V dřívějších dobách pěstovala snad každá svobodná dívka na okně v květináči myrtu. Pokud myrta vykvetla, mohla slečna očekávat, že se brzy dostane pod čepec...
purple flowers with the words living on it
Ledoví muži Pankrác, Servác a Bonifác přinášejí ochlazení
Ledoví muži Pankrác (12. 5.), Servác (13. 5.) a Bonifác (14. 5.), kterým dělá společnost uplakaná Žofie (15. 5.) s sebou obvykle přinášejí buď výrazné ochlazení a mráz, nebo vydatné studené deště či sníh, nebo taky všechno dohromady.